V Radvanicích 17.11.2004

jako dárek k narozeninám jsem dostala knížku Rudolf Cortés Milovaný a zatracovaný, kterou jste napsal s paní D. Cortésovou. Měla jsem velkou radost, protože R. C. byl zpěvák a idol mého mládí. S chutí jsem se do ní začetla, ale až do chvíle, kdy se objevuje tajuplná a snad i paranoidní postava V. Rohana, který očerňuje R. C.. Ještě víc mne však pobouřilo, že toto vše dáváte do souvislosti s Přemyslem Kočím. To mne přimělo k tomu, abych Vám napsala. Rodinu P. K. jsem znala důvěrně a mohu Vás ujistit, že neměl nikdy nic společného s nacisty a nebyl kolaborant. Po záboru byla jeho rodina vyhnána z Rychvaldu a přestěhovali se ke svému strýci do Radvanic. Tady byl členem Sokola, hrál výborně odbíjenou, scházel se s kamarády, zpíval v kostele. Během války pomáhal rodinám, jejichž členové byli v koncentračních táborech. Také věděl o odchodu E. Kozery do ciziny, s kterým se večer před jeho odchodem jako jediný rozloučil. Vzpomínám si, jak navečer za ním přicházeli jeho kamarádi a pod záminkou karet poslouchali Londýn. Náhodně jsem se v kronice CČSH dočetla toto: „9. srpna 1942 bylo na mši vzpomenutu na učitele Jos. Mikše, umučeného v koncentračním táboře. Velmi (mnoho) neohroženou řeč pronesl biskup F. Sliv… Na závěr této bohoslužby vystoupil před věřícími barytonista Přemysl Kočí a herečka Lída ….. I jejich vystoupení vyžadovalo v té době velkou odvahu.“ Přemysl byl přátelský a kamarádský. To, že P.K. byl komunista, to ví snad kde kdo. Je však smutné, že mnoho z těch, kterým neublížil a naopak pomohl, se stali jeho soudci, ačkoliv sami snaživě a horlivě sloužili režimu. A nebylo a není jich málo! Také snižování jeho uměleckých zásluh je nespravedlivé. Česká opera byla obohacena nepřehlédnutelnou řadou postav, které ztvárnil. Velmi bych si přála, aby naše první scéna měla v současnosti takového pěvce. Také mne zaujala poznámka o znalosti němčiny R. C. a P. K.. Je úsměvná. Pan R. C. byl kožešník – pan P. K. učitel a znalost něm. jazyka patřila ke vzdělání. Pane Suchý, po přečtení mého dopisu si asi budete myslet, že jsem byla jeho spolustranicí. Omyl, stojím na opačném konci! Často jsme měli s P. K. velmi vzrušené politické debaty, v nichž každý z nás zastával svůj názor – ale to bylo …… Považuji však za svou povinnost, vyjádřit se k tomu, co není pravda. Navíc mne mrzí, že Přemysl se už nemůže hájit.

S pozdravem M. Šotová

P.S. Myslím, že nebylo nutné otisknout záznam event.osob. u P.K. Sama jsem si pečlivě prohlížela „Seznamy“ a dodnes si pamatuji jména těch, kteří v nich jsou. Myslíte si, že je v nich málo těch, kteří dnes jsou hrdinové a zhlížejí na nás ze stránek novin, časopisů, televize a filmů?